Náhodou jsme jeli s kolegou okolo Mauthausenu. A protože kolega je velký milec historie, před spaním si pouští válečné filmy a na dovolenou jel dokonce do osvětimi, museli jsme navštívit i toto místo.

Protože fakta o počtech vězňů si nejsem schopen pamatovat, doporučuju mrknout alespoň na wiki, kde je faktografických údajů spousta. Každopádně místo je to neveselé, a i po těch letech od skončení války je ve zdech cítit smrt. Docela mne překvapilo, kolik lidí tato místa navštěvuje. V den kdy jsem tam byl, se po areálu potulovalo asi dvacet lidí, a to bylo celkem hnusné počasí. Hodně lidí se zastavilo v rámci cyklistického putování kolem Dunaje.

Pro automobilisty je připraveno parkoviště, kde jsou první čtyři hodiny zdarma, poté snad za euro. Vstup do vnitřního areálu tábora je za dvě eura, studenti za polovic, ke vstupnému dostanete plán areálu s popisy v češtině. Je možné si vzít audio průvodce (čeština ale není). I bez průvodce v nás ale návštěva nechala hlubokou stopu, v části baráků jsou infopanely s dobovými fotografiemi a detailními popisy v němčině a angličtině.

To hlavní - fotit, se zde dá cokoliv. Jestli lze i legálně stativem, to nevím. Myslím, že ale nebude problém, kromě pokladny si nikdo nikoho nevšímal. V barácích a krematoriu je ale docela živo a chodby těsné, takže jedině tam by mohl být zádrhel.

Motivů k focení je v Mauthausenu nepřeberné množství, ať už krematorium, ubikace, kamenolom nebo pietní místo plné pomníků na místě zbouraných provozních budov SS.

Zde je třeba ukázka baráků, ve kterých vězni bydleli. V nejvytíženějším období lágru spaly na jednom patře palandy i čtyři osoby.

Ze všech pomníků na mne nejvíce zapůsobil tento minimalistický, který má ovšem velkou sílu:

Měl jsem s sebou jenom ten nejlevnější kompakt, takže přiložené fotky jsou bohužel spíš jenom ilustrativní. Příště si raději vezmu zrcadlovku, i kdyby nic zajímavého k focení nebylo.