Analogový manifest – pět důvodů, proč fotím na film

Fotím na film. Kvůli tomu jsem podle některých pozér, hipster a retro fotograf. Ale protože mám kromě udržování image umělce i jiné důvody, proč místo stovky fotografií zdarma nafotím patnáct za stovku, rozhodl jsem se je krátce sepsat. A dal jsem jich dohromady pět.

041
Praktica MTL5, Ilford PAN 400

Vzhled

Jemnější. Osobitější. Přirozenější. Tak na mě působí analogové fotografie. Zrno stříbrné emulze zkrátka vypadá jinak než digitální šum. Rozdíl mezi chladnou dokonalostí digitálních snímků a měkkostí těch analogových, byť vyfocených na filmy s méně výraznými krystaly, je prostě znát. Na trhu je navíc stále řada materiálů s různými vlastnostmi a vzhledem, každému podle jeho chuti a způsobu použití. Není jeden univerzální film.

320
Canon EOS 500N, Ilford PAN 100

Náročnost

S nejlevnějšími černobílými materiály se při ručním zpracování pod necelé tři koruny za políčko nedostanete, mně jedna fotografie aktuálně stojí k osmi. Navíc jste omezeni množstvím materiálu – nastřílet tisíc fotek za odpoledne na film dost dobře nejde, protože dvacet sedm kazetek do kapes nacpete těžko. To všechno přispívá k tomu, že je před zmáčknutím spouště potřeba víc přemýšlet. Co chci sdělit? Mám správné světlo? Nešlo by to vyfotit jinak a lépe? Odpadá také přehrabování ve spoustě takřka identických fotek. Film klade na fotografa větší nároky, ale ve výsledku mě učí lépe fotografovat.

09
Mamiya M645, Fomapan 400

Proces

Protože fotím takřka výhradně černobíle, vyvolávám si filmy doma sám. Vytahovat je z vývojnice ještě mokré a při sušení si prohlížet negativní snímky je skvělé. Kromě toho, že mě celá tahle hra na chemika baví, je to další část tvůrčího procesu. Zvolené chemikálie, teplota, doba jejich působení, způsob použití, to všechno vzhled negativu ovlivňuje.

06
Canon EOS 500N, Ilford HP5 400

Komora

Zvětšování v temné komoře jsem dělal zatím jen párkrát, ale už vím, jak magické je sledovat vykreslující se fotografii na ještě před pár vteřinami bílém papíře. Vůně vývojky, osvit na lesklé papíry, tlumené červené světlo a výsledný produkt ležící v sušičce. Pravda, trochu návrat do minulosti, zato ale s pořádnou atmosférou a pocitem, že se člověk na vzniku výtisku taky podílel i jinak, než že klikl na tisknout.

image2
Canon EOS 500N, Fomapan 200

Fyzično

Na rozdíl od digitálních souborů (kde je to diskutabilní) mám při správném skladování velkou šanci, že svoje negativy v albu najdu v použitelné podobě i za padesát let. Kromě jistoty archivace má fyzická podoba ještě jednu silně subjektivní výhodu: Je uklidňující vidět svoje fotografie nejen jako jedničky a nuly levitující někde v prostoru, ale jako objekty v reálném světě.

141
Canon EOS 500N, Fomapan 100

Nakonec jsou nejdůležitějšími body vlastně ty první dva, protože vzhled filmu dost dobře na počítači nenasimulujete a používat digitální fotoaparát jako kdyby byl analogový chce opravdu velkou vůli. A jak říká můj otec, je to sport. Analogová fotografie je pro mě hlavně kromě uměleckých záměrů také zábava. A to je hlavní – jestli fotografa fotit baví. A zvolená cesta je potom věcí až druhořadou.

komentáře 4

  1. Deep napsal:

    Je to tak. Občas se s trochou nadsázky ptám: „Vy ještě fotíte na digitál??“.)) Vás ještě neobjalo to světlo emulze? Vy ještě považujete body z čipu za duši?.)) Digitál u mě zaujal navždy pozici dobrého sluhy, nikoli pána. Takže dnes vyzbrojen středoformátem, temnou komorou a výstupem na fotopapír skrze chemikálie, zdravím svého „pána“ – klasickou fotografii z filmu:)

  2. Jan Kucera napsal:

    Dobre napsano, souhlas.

  3. Merlin napsal:

    Na analog jsem fotil desítky let a fotky si dělal doma. To kouzlo a vůni fotokomory mám hluboko v paměti. Výhradně na analog bych ale dnes už odkázán být nechtěl, těch výhod je mnoho a přestože vybavení fotokomory mám doma stále, nejsem si jistý, jestli bych to chtěl zkusit znovu. Trochu se bojím, že by to bylo, jako když si postarší hippie oblékne své staré květované kalhoty.

  4. Alda napsal:

    Také jsem ve fotokomoře strávil dosti času, už i proto, že jsem pracoval, jako
    reprodukční fotograf. Mě digitální fotografie nevadí a už bych se k mokrému
    procesu nechtěl vracet. Tak jako bych se nechtěl vracet ke trabantu, také bych
    se určitě nechtěl vracet ke konopnému, horolezeckému lanu, nebo celtové
    bundě místo goretexové. Dále si nemyslím, že když budu fotit na film, tak se
    se mě stane automaticky umělec, s tím správným image. Existuje spousta
    fotografů, kteří pracují s digitálními přístroji a lze o nich bez nadsázky říci,
    že jsou umělci, za které hovoří jejich tvorba a ne jen slova…
    Ale nemám nic proti tomu, jak a čím si kdo fotografuje, je to každého volba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *