Vítkovice – Dolní oblast

Dolní oblast se nachází V Ostravě-Vítkovicích, a je to jedna z mnoha částí velkého železárenského koncernu Vítkovice Machinery Group. Jedná se o již uzavřenou část huti a od roku 2008 je tento objekt, nebo soubor objektů prohlášen národní kulturní památkou.

EDIT 2014

Před dvěma lety jsem naspala článek o dolní oblasti Vítkovic, článek je pod čarou v plném znění.

Tato část Vítkovic procházela posledních několik let velkými úpravami, mám hlavně na mysli výstavbu multifunkční haly z plynojemu, nové výstavní prostory haly U6 a novou halu světa techniky. A teď, když jsou velmi oblíbeným místem pro velké akce, probíhají tady již pravidelně větší festivaly hlavně hudební akce, bylo také mnoho dotazů na to, zda se dá ve Vítkovicích také fotit – mám na mysli portréty apod.. Jak je to s focením pro komeční účely bohužel nevím, ale pro soukromé účely, jak já říkám nás cvakálistů, jsou Vítkovice otevřené. Hlavní vchod se změnil a místo, aby se vcházelo branou od dolu Hlubina, vchází se nyní zadem od nových výstavních prostor haly U6 (dobré vodítko kudyma se vydat). Oblast hlídá několik členů security, ale ani ti neěli výhrady. Do samotné dolní oblasti nechtěl nikdo žádné vstupné, ani se neptal, co tam jdeme dělat. Pravda nedělali jsme nic, co by někoho pohoršovalo, a ani nic, co by bylo zakázano.

Pochopitelně Vás securiťáci vykážou, kdybyste se chtěli dostat na prohlídkovou trasu, nebo kamkoli výš, než na zemi (Vítkovice jsou plné lákavých říms, ochozů, zábradlí a schodů). Ale také skýtají množství zajímavých míst a industriálních koutů, které jsou neotřelé. Vřele doporučuji lidem stejně nadšeným jako jsem já, projít si někdy ve chvilkách volna i placenou prohlídkovou trasu.

——————————————————————————————————————————————————–

Do areálu se dostanete hlavní bránou dolu Hlubina, a ne hlavní bránou areálu Vítkovice brána 01, jak by se zdálo. Částí této národní kulturní památky je totiž vyhlášen i zmíněný důl Hlubina, a prohlídková trasa areálu je spojená. Kdysi dávno jsem byla na prohlídkové trase dolu Hlubina spojené s částí tenkrát opravovaných vysokých pecí. A letos (2012) konečně po téměř dvou letech, u příležitosti Colours of Ostrava 2012, otevřeli i zrekonstruovanou a pro návštěvníky přijatelnější a dostupnější, dá se říct i zajímavější prohlídkovou trasu se skipovým proskleným výtahem až na nejvyšší bod pecí, který se nachází zhruba ve výšce 60 metrů. Je odtud báječný pohled na minimálně půlku centra Ostravy, celých Vítkovic, a hlavně na Beskydy. Pěší trasou už pak po svých pěkně dolů a projít a nafotit můžeme taky vnitřní část bývalé pece č. 1. Modernější zastávkou se také může stát bývalý plynojem, který momentálně slouží jako velký sál pro koncerty či velká poslouchárna a konferenční prostory. Myslím si, že se zde hezky spojilo moderní využití staré budovy, která měla být původně zbourána.

Osobně jsem za focení této prohlídkové trasy neplatila nic, ale je možné že člověk narazí na nějakého jiného průvodce a při kupovánívstupenek na velký okruh (důl Hlubina, areál vysokých pecí a výtah na vsádku pece) nějakých 150 Kč a malý okruh – pouze prohlídka dolu Hlubina za nějakých 90 Kč,bude muset něco zaplatit.Jak je to s případným focením portrétů, jsem se neptala – respektive v době mé poslední návštěvy nebylo koho. Tuto informaci bych zde ráda ještě později doplnila.

Při prohlídce určitě stojí za tonafotit si těžní věž dolu Hlubina, a pak staré rozbité budovy, v chátrajícím stavu – jsou jaksi zvláštně zajímavé, jako by tam běžel čas velkou rychlostí, ale přitom se úplně zastavil.

Něco málo o historii:
Stejně jako těžba uhlí má výroba železa v Ostravě již mnohaletou tradici. Vyrábělo se tady již od 17. století, avšak zatím jen v malých podnicích, spíše rodinného rázu. Velkým rozmachem výroby železa byl vynález parní lokomotivy a možnost použití kamenného uhlí v hutnictví někdy v 19tém století. Výrobu železa v Ostravě pak zahájil projektant Olomouckého arcibiskupství, který zde založil malou vesničku Vítkovice – v blízkosti bohatých nalezišť černého uhlí (nynější důl Hlubina) a dostatečného průtoku řeky Ostravice. V roce 1836 byla zapálena první vysoká pec v Rakousko-Uhersku vůbec, a mohla se tak začít budovat Severní dráha Ferdinandova, která později spojovala Ostravsko s polskými solnými doly. Ale hlavním úkolem byla výstavba první parní železnice z Vídně do Haliče. A železo bylo nejvíce spotřebováváno na výrobu kolejnic pro tuto dráhu. Celá dolní oblast byla aktivně využívána celých 162 let, až v roce 1998 zde byla ukončena výroba. Zastavení výroby se však týkalo pouze dolní oblasti, výroba pokračuje v již rozrostlé „vesničce“ nyní již celé čtvrti Ostravy.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *