5 rad, které vám ušetří čas se zpracováním fotek

Focení se skládá ze dvou částí. Samotné focení v terénu a následná úprava fotografií v počítači. Tu první část si (snad) všichni fotografové užívají, ta druhá už ale není tak přitažlivá a někdy jde o náročnou a zdlouhavou práci. Přitom někdy stačí opravdu málo a můžete si ušetřit hodiny práce u počítače.

1. exponujte správně

Velmi častý problém, zvlášť v případě náročnějších světelných podmínek. Může se vám podařit buď přeexponovaná fotka, kdy se v různě velkých částech ztrácí kresba a nachází se jen čistě bílá plocha. Nebo naopak se můžou některé části fotky topit ve stínu, nebo hůře – můžou být úplně podexponované a být čistě černé, tedy taky bez kresby.

V závislosti na tom, jak velkou část tyto plochy zabírají je potom různě náročné fotku opravit. Taky ale záleží na tom, kde k přepalům/podexpozici došlo. Je rozdíl, jestli k těmto problémům došlo někde na pozadí v nedůležité části fotky (někde na okraji), nebo třeba v oblasti hlavního motivu. Někdy naopak vůbec přepaly, nebo podexponované místa nevadí a nijak nesnižují kvalitu fotky.

I když nedojde k úplnému přepalu, nebo podexpozici, je oprava špatně exponovaných fotek nepříjemná. Pokud budete zesvětlovat tmavou fotku, vzroste šum a dříve temné oblasti na fotografii nebudou vypadat moc pěkně. Při ztmavování příliš světlých fotek taky nebude kvalita ideální.

Pokud nefotíte reportáž a máte možnost nafotit snímek znovu a znovu, velmi doporučuju kontrolovat správnou expozici průběžně na displeji fotoaparátu. Často fotoaparáty nabízejí funkci, kdy zvýrazňují přepaly a podexpozice přímo na náhledu fotky. Nebo pro tyto účely také poslouží histogram.

Nafotit snímek znovu s jinými expozičními hodnotami zabere sekundy, případně minuty. Opravování špatně exponované fotky může zabrat ale hodiny a výsledek nemusí být vůbec uspokojivý.

A rada na závěr: foťte do RAWu, pokud máte možnost. I když vám něco ujede, budete mít alespoň možnost trochu výsledek zachránit a vytáhnout ze špatné fotky maximum.

img1505

Zde došlo k přepalu na velké ploše. V podstatě celé pozadí je přepálené. Což může být někdy účel, třeba když chcete fotit portréty s čistě bilým pozadím (viz tento článek). Kromě pozadí jsou ale přepálené i části portrétované osoby i sochy. Prostě problém. Můžete si v editoru hrát jak chcete, ale stejně to nebude nikdy vypadat dobře.

img4886

U této fotky je problém opačný. Kvůli focení proti slunci byl zbytek fotky podexponován. Detaily ve stínech se téměř úplně ztrácejí. Pokud byste chtěli spodní část fotky zesvětlit, poklesla by kvalita a obraz by byl hodně zašuměný a nekvalitní.

2. kontrolujte pozadí fotografie

Často se při komponování snímku zaměříme na hlavní objekt a nevěnujeme příliš pozornosti pozadí. Potom při prohlížení fotek v počítači zjístíme, že zrovna třeba v pozadí procházela nějaká osoba, projíždělo auto, nebo že jinak pěkné pozadí hyzdí třeba dráty elektrického vedení.

Ano, sice je možné tyto věci retušovat. Ale není lepší si toho všímat už během focení a vyvarovat se tomu? Stačí třeba počkat pár vteřin, než rušivý objekt z pozadí odejde. Nebo v případě statických “narušitelů” fotky, jako třeba různé sloupy, reklamy atd. stačí trochu upravit kompozici.

Pokud na tyto problémy přijdete až v počítači, čeká vás mnohdy náročná práce. Někdy je vyretušování objektu záležitost na pár kliknutí. Jindy se ale budete prát s laděním detailů a stejně výsledek nebude úplně podle vašich představ.

img5776

Lidi se do záběru pletou s velkou oblibou 🙂 Často se s tím setkáte při focení různých turistických objektů a architektury. Někdy je přítomnost lidí žádoucí (k některým místům prostě patří), ale někdy v záběru prostě vadí. Zrovna na této fotce by bylo vyretušování postav docela jednoduché, ale opět by šlo o práci navíc. Jenže někdy je potřeba volit kompromis. Ke kapli se totiž blížilo velké množství lidí. Proto jsem se rozhodl záběr pořídit se třemi postavami na kraji, než s desítkami postav všude možně.

3. pořádně přemýšlejte nad kompozicí

Pokud zvolíte při focení špatnou kompozici, často se dá zachránit správným ořezem. Což je sice časově velmi nenáročná práce, ale na druhou stranu přicházíte o cenné data a rozlišení fotky je potom menší. Při obrovských rozlišeních, které současné fotoaparáty nabízejí, to není zase takový problém. Pokud tedy neplánujete tisknout fotku do velkých formátů. Tak či tak, je škoda, abyste takhle zbytečně přišli o to skvělé rozlišení vašeho fotoaparátu a degradovali tak fotky. Přitom stačí jenom trochu více přemýšlet během focení 🙂

Mnohem horší to ovšem je v případě, kdy naopak ve fotografii část chybí, nikoliv přebývá. To už žádné ořezy nezachrání a budete se s tím muset poprat. Tedy, většinou je řešením koš. Někdy se ale fotka nějakým způsobem povede (třeba zajímavý výraz focené osoby) a budete se ji snažit zachránit. S tímhle problémem souvisí taky různě nevhodně “uřízlé” části. Třeba když někomu zaberete jen část hlavy, část nohy a podobně. Pak musíte složitě zkoušet ořezávat tak, aby ty chybějící části nevypadaly tak rušivě. Ne vždy je to možné.

img8374

Přesně takové drobnosti dokážou člověka naštvat. Stačí se trochu seknout s kompozicí a takhle blbě uříznout část hlavního objektu. Zde vidíte, že jsem holčině uřízl kousek z bot. Sice maličkost, ale opět to kazí fotku a dalo by se tomu předejít kontrolou na displeji fotoaparátu. Krom toho holčině „rostla“ z poza hlavy pouliční lampa, což byla další práce navíc.

4. ověřte si, co je ostré

Z pohledu následného postprocesu je toto velmi nepříjemný problém. Pokud se vám podaří zaostřit špatně, ale fotka je jinak super, máte problém. Jsou případy, kdy prostě nic nenaděláte a fotku pošlete maximálně do koše, protože hlavní část fotky je daleko od hloubky ostrosti (tedy je hodně rozostřená). Někdy je rovina ostrosti posunuta jen o malý kousek. Člověku pak přijde líto takovou fotku vyhodit (pokud se po jiných stránkách povedla) a snaží se ji zachránit lokálním doostřováním. Jenže výsledek nebude nikdy stoprocentní.

Nejvíce tento problém trápí asi makro fotografy a taky všechny, kteří fotí lidi. U makra a portrétů bývá hloubka ostrosti minimální a zaostření třeba o milimetr vedle může být problém. Naopak třeba u krajin se takové problémy docela ztratí, protože se fotí na vysoké clonové čísla a tedy hloubka ostrosti je obrovská.

Třeba se někdy dočkáme zlepšení konceptu, který přinesl fotoaparát Lytro. S tímto fotoaparátem totiž můžete hloubku ostrosti ovlivnit až poté v počítači. Sami si tak vyberete, co má být ostré a co nikoliv. Nicméně zatím jde jen o takovou hračku, nic pro reálné využití. Když jsem viděl video recenzi Lytro fotoaparátu, byl jsem dost zklamán kvalitou snímků (viz tato videorecenze). Musím ale říct, že kdyby se dala hloubka ostrosti takto měnit u mého současného fotoaparátu, hodně bych to uvítal. Stejně jako nastavení vyvážení bílé, které upravuji taky až v počítači.

img7949

U portrétů osob by mělo být ostré především oko blíže fotoaparátu (tedy za předpokladu, že nejsou v rovině ostrosti a jedno je od fotoaparátu dále). Třeba tady se to nepovedlo a zbytečně to fotku degraduje, protože je ostré to vzdálenější oko.

img3160

Často způsobují problémy se špatným zaosřením různé objekty před tím hlavním objektem. Třeba plot, trsy trávy a podobně. Fotoaparát potom zaostří na tyto předměty, ale váš hlavní objekt, který chcete mít ostrý, bude mimo hloubku ostrosti. Třeba u této fotky mělo být ostřeno na oči psa. Bohužel se autofokus chytnul plotu a oči jsou mimo hloubku ostrosti, což bohužel fotku hodně degraduje.

 

5. svítíte správně?

Ať už jde o přírodní, nebo umělé osvětlení, všímejte si toho už při focení. U toho přírodního světla je to složitější. Počasí prostě neporučíte a nemůžete si tak zařídit typ světla, který zrovna potřebujete. Ale i tak můžete mnohé ovlivnit. Například přesunout hlavní objekt (pokud to lze) do stínu, nefotit přímo proti slunci, nebo si třeba chvíli počkat, až se podmínky trochu změní. Někdy může jít o opravdu krátkou chvíli a celá scéna potom vypadá mnohem lépe. Viz třeba tato ukázka.

U umělého osvětlení máte většinou plnou kontrolu nad výsledkem. Můžete určovat sílu, směr a vzdálenost světelných zdrojů. Taky je můžete snadno změkčovat použitím různých odrazných desek, deštníků, nebo softboxů. Dejte si tedy pozor, aby nasvícení odpovídalo vašemu záměru. Vyhněte se nepříjemně vypadajícím stínům a nehezkým odleskům.

Opět je zde mnohem jednodušší vše doladit během focení. Vyžaduje to ale pravidelné kontrolování fotek a všímání si detailů. V editoru vás jinak čeká náročná práce se zesvětlováním/zmtavováním určitých oblastí. Nebo změkčování nehezky vypadajících ostrých stínů, případně lesknoucích se povrchů.

img1064

Zde je využito slunečního světla. Jen jak sami vidíte, slunce svítí na záda kočky a vy tak fotíte kočku ponořenou do stínu. Navíc slunce vrhá ostré stíny a nevypadá to moc dobře. Lepší by bylo scénu prosvětlit buď „fill-in“ bleskem, nebo odrazit část slunečního světla pomocí nějaké světlé odrazné desky.

Čím lépe fotíte, tím méně práce vás čeká

Pokud vás tedy práce v editoru tolik nelákají, myslete na to už při focení. Snažte se vyfotit fotky co nejlépe. Odměnou vám potom bude snadná úprava fotek a minimum času stráveného upravováním.

Takže průběžně kontrolujte nafocené fotky na displeji fotoaparátu, sledujte histogram, správnost zaosření a zaměřte se na detaily. Čím více se naučíte tyto věci dělat automaticky, tím lépe.

Sám jsem se totiž přistihl, že čím více špatných fotek nafotím, tím jsem při focení opatrnější. Vím jaké to je, když sedíte zoufale několik hodin u fotky a pořád se vám nedaří ji upravit tak, aby vypadala dle představ. A pak si už jen nadáváte, proč jste to tenkrát nezkontrolovali a nenafotili znovu a lépe.

David Nogol

Živím se jako portrétní fotograf, jsem autorem knihy Jak na focení portrétů. Baví mě nejenom samotné fotografování, ale rád o fotografování píšu a pomáhám ostatním fotografům k lepším fotkám. Pořádám fotografické kurzy a workshopy a aktuality o mě najdete na mém Instagram profilu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *