Rozhovor s Markem Mendelem o časosběrech a nejen o nich

S Markem Mendelem jsem byl seznámen díky mé snaze, aby Petr Jan Juračka (fotograf, který mohl být součástí poslední cesty Žlutého cirkusu a aktuálně navrátivší se z dokumentování výstupu Kláry Kolouchové na K2) vystavil některé své fotografie v projektu 7daysgallery. Bohužel mě odkázal na nedostatek času a doporučil mi pro mě do té chvíle ještě neznámého Marka Mendela, který se věnuje převážně časosběrným videím a fotografování krajiny jeho rodného kraje, který je krajem plným kontrastů. S Markem jsme navázali pěkný vztah a ač se každý pohybujeme v úplně jiných žánrech, tak jsme spolu schopni o fotografii otevřeně i věcně mluvit.

Ahoj Marku, řekni nám, jaké byly tvé fotografické začátky?

Řekl bych že nenápadné, jelikož jsem někdy před, přibližně, dvanácti lety užíval jakýsi kompakt, což se asi sotva dalo nazvat fotografováním. S nástupem do zaměstnání, po nepříliš podařeném krátkém čase na vysoké škole, jsem vyfasoval trochu větší Canon na focení vad na stavbách a s tím jsem se začal učit fotit na polomanuální režimy. Asi po půl roce jsem došel k závěru, že si pořídím zrcadlovku. Tedy byl to takový ten typický start většiny amatérských majitelů zrcadlovek.

Co nového ti přineslo fotografování Ústeckého kraje?

Do té doby, než jsem propadl krajinářské fotografii na Ústecku, jsem si myslel, že to tady u nás v okolí znám. Vyvedlo mě to z omylu – stále nacházím nová a nová místa, kde jsem doposud nebyl, a to je dost neuvěřitelné. 🙂
DSC_0227

Jak ses vůbec dostal k časosběrným snímkům? Jaká byla motivace?

Několik let jsem tak nějak fotil, co se dalo, co jsem viděl nebo co se naskytlo, a pomalu ale jistě se učil, jak ten stroj vůbec ovládat. Přiznám se, že k „nějakým“ výsledkům to zabralo přibližně čtyři roky. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem viděl svůj první časosběrný snímek… Bylo to Tenerife a přiznám se, že už ani nevím, kdo jej vytvořil. Poté jsem objevil tvorbu Michaela Shainbluma a bylo to. Řekl jsem si, že v okolí Ústí nad Labem je dostatek krás na to, něco takového taky vytvořit a že nikdo, pokud jsem tehdy věděl, u nás nic takového nedělal. A tak jsem si stanovil, že udělám dva klipy – jeden z města a druhý z okolí.

Co považuješ na časosběrech za nejnáročnější?

Tak rozhodně časová náročnost je zcela někde jinde, než u klasické krajinářské fotografie. Fotograf krajinář chodí, hledá místa, kompozice a prostě se přesouvá, i kdyby jen na malém prostoru. Krajinář fotící časosběry většinou postaví stativ, nastaví focení a poté desítky minut jen čeká, sedí, kouká, kochá se a přenastavuje aparát. A zpracování v počítači je potom ještě, přinejmenším, jednou tolik času…
Dále s tím souvisí náročnost na volné místo na disku v PC. Brzy už mi nebude stačit ani mých aktuálních 12 TB. 😀

Jakou ze svých prací považuješ za největší osobní úspěch?

Největší úspěch byl, že jsem ten první projekt dotáhl do konce. Protože, jak jsem vídal někde na billboardech, „nejlepší věci jsou dokončené“. Můžeš mít nafoceno tuny materiálu, ale pokud to nedáš dohromady, je to k ničemu. No a potom bylo každé video svám způsobem osobní úspěch.
DSC_0056-2

Jaké je spolupracovat na projektech se svým bratrem? Já si neumím vůbec představit, že bych pracoval se svým bratrem na čemkoliv.

Je to zajímavé, ale bratr je o devět let mladší a už mnohem delší dobu jsem věděl, že až vyroste, tak spolu budeme na něčem dělat. Což se taky stalo.
Máme to tak, že já nafotím převážnou většinu materiálu a Jakub potom přikládá ruku k dílu při finalizaci, resp. při tvorbě samotného videa. Někdy mi trochu leze na nervy, ale vždy je to ku prospěchu věci, protože vidí, co já už nevidím a naopak. Navíc společný „brainstorming“ posouvá tu tvorbu dál, což se asi nejvíc projevilo u posledního videa, které je již hotové, ale online bude nejspíš až příští rok, jelikož je na jednu konkrétní akci.

MendelArt

Na čem nyní pracuješ?

Tak jak jsem zmínil, teď jsme jeden projekt dokončili a ve výhledu půl roku je jeden konkrétní z Ústeckého kraje, který bude opět snímat tu nádheru, ale trošku jinak než vloni.
Od minulé zimy máme navíc rozpracovaný materiál na industriální video, které by mělo ukázat náš kraj zase trošku z té druhé stránky a ke kterému, jak se zdá, se naskytla skvělá příležitost spolupráce s jedním konkrétním hudebníkem. To bychom s Jakubem rádi dotáhli do zdárného konce, protože by z toho mohlo vzniknout něco výjimečného.
DSC_0006

Jak ty sám vidíš Marka Mendela a jeho práci v budoucnosti?

Marek Mendel by v budoucnosti mohl dělat ročně víc projektů, než jeden, či dva. Ale na to by chudák Marek potřeboval více času, protože se tím bohužel ještě neživí. 😀

A závěrem jaké bys dal doporučení lidem, kteří s časosběry teprve začínají?

Doporučil bych určitě trpělivost a investovat do nějakého výkonnějšího PC stroje kvůli ušetření času v postprocessu. Dneska už nechápu, jak jsem ty dvě první videa mohl komplet udělat na notebooku…

Být sám k sobě kritický – vychytávat všechny mouchy, protože to za to stojí.

A nakonec takovou tu typickou radu – dotáhnout to do konce. To je totiž ten nejlepší pocit.

Pavel Vávra

Jsem portrétní fotograf a lektor z Hradce Králové a zaměřuji se na klasický i firemní portrét. Nesnažím se udělat jen dobrou fotku, ale s klienty mluvím o jejich představě, jak by je měla fotografie vypadat. Nově jsem spustil bezplatné vdělávání na téma základů fotografie. Mé práce s odkazy na sociální profily naleznete na pavelvavra.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *