Má cesta k focení portrétů

V poslední době fotím stále více a více portrétů a rád bych napsal takové shrnutí toho, jak jsem se k tomu dostal a čím jsem si prošel. Jednak si v budoucnu rád oživím své začátky, ale především si myslím, že tím můžu „nakopnout“ ostatní fotografy k tomu, aby začali. Tak tedy, tady je můj příběh.

Rok 2007 – úplné začátky

Abych začal úplně na začátku, tak na jaře roku 2007 jsem si pořídil první kompakt. Občas jsem fotil lidi, ale byly to jen takové výckvaky rodiny a kamarádů. Vůbec jsem nevěděl co dělám a podle toho fotky taky vypadaly 🙂 Na podzim téhož roku jsem si pořídil konečně svou první zrcadlovku a začal se učit fotografovat trochu sériozněji. Jen několik málo týdnu po pořízení zrcadlovky se mi ozvala kamarádka Monika a požádala mě, abych ji nafotil pro kalendář, který chtěla dát příteli na Vánoce.

Tehdy pro mě focení lidí nebyla taková priorita a ani mě to moc nebralo. Tehdy jsem raději fotil krajinky, architekturu a podobně. Navíc jsem se děsil toho, že bych musel nějak dynamicky vymýšlet, jak se má modelka postavit, kam koukat, co má dělat a podobně. Jsem introvert, takže představa, že tohle řeším s neznámou slečnou mě až děsila 🙂 Monice jsem na její přání kývl a nafotili jsme spolu pár fotek pro kalendář. Náhodou se jich několik povedlo (tedy pokud uvážíme, jaké jsem měl tehdy s focením zkušenosti).

Velkou výhodou tehdy byl fakt, že jsem Moniku dobře znal a ona byla před objektivem dost aktivní. Já jsem tedy ani nemusel moc řešit co má dělat…stačilo ji jen pozorovat a cvakat. Tím to bylo dost jednodušší.

img3733

Takhle dopadlo mé první focení portrétů zrcadlovkou. Foceno setovým 18-55mm objektivem (nic jiného jsem neměl) a minimálními zkušenostmi.

2008 – koupení pevné padesátky

Na jaře 2008 jsem si koupil objektiv s pevným ohniskem. Konkrétně Canon EF 50mm f/1.8 II. Tehdy jsem o tom psal nadšený článek na svém starém blogu. Díky novému objektivu jsem si mohl s portréty více vyhrát a snažil jsem se využít hloubku ostrosti. Zatím jsem fotil opět jen kamarádku Moniku. Tuším, že jsem se už tenkrát snažil po internetu k focení ukecat nějaké slečny.

Nejdříve jsem se registroval na serveru Fotopátračka.cz, ale tam jsem se většinu modelek „bál“ oslovit. Neuměl jsem ještě fotit natolik, abych si byl jistý tím, že alespoň nějaká fotka se povede. A taky jsem potřeboval změnu, protože pořád fotit jednu modelku mě časem přestávalo bavit. Tehdy pro mě byl obrovský problém sehnat někoho na focení. Většina mých kamarádek se nechtěly fotit a neměl jsem ani žádné reference, hezké portfolio…prostě nic. Navíc jsem byl šílený introvert, který se dost bál focení s neznámou slečnou.

Právě ty obavy a nedůvěra v sebe sama způsobily, že jsem nikoho na focení nesehnal. Už z těch zpráv to muselo být cítit. Ani se nedivím, že žádná holčina neodpověděla 🙂 Tehdy jsem si to ale omlouval tím, že žiju v malém městě (Frýdek-Místek) a je tam málo příležitostí. Což byla samozřejmě pěkná blbost 🙂

img0098 img0001b img7640

Nějaké ukázky z těch povedenějších fotek z toho roku. Malou hloubku ostrosti jsem si fakt užíval. Horší to bylo s počtem fotek, které byly špatně zaostřené. Na mém Canonu 350D byl displej miniaturní a nedalo se tak v terénu lehce poznat, že je fotka špatně zaostřená.

Rok 2009 – stěhování do Prahy a stále žádné nové modelky

V roce 2009 jsem se přestěhoval do Prahy. To jsem si říkal, jak tam bude tolik příležitostí jak sehnat modelky na focení. Jenže víte co? Bylo to úplně stejné jako když jsem bydlel ve Frýdku-Místku. Opět jsem maximálně fotil Moniku. A tento rok jsem nafotil snad ještě méně portrétů. Průběžně jsem „spamoval“ holčiny se zajímavými fotkami na internetu, ale většinou to bylo bez odpovědi. Většinou jsem zkoušel portály jako lide.cz.

To co mě ale nejvíce brzdilo nebyly ani tak nízké zkušenosti s focením. Největší problém byl malý okruh přátel a známých. Jak jsem psal, většina kamarádek (kromě Moniky) se fotit nechtěly a mě tehdy ani nenapadlo, že by mohly zkusit ukecat k focení nějaké své kamarádky. Nebo jsem to spíše věděl, ale podvědomě jsem to sabotoval, protože jsem se toho focení s neznámou slečnou obával. Zpětně na tomto příkladu vidím, jak důležité je odhodlání a chuť do něčeho opravdu jít a nejenom o tom mluvit. Teprve když nápad realizujete, posune vás to v před. Já byl zaseklý v bodě plánování a vymýšlení. A když jsem se snažil o realizaci (kontaktování slečen), tak už styl jakým jsem zprávy psal musel holky odrazovat.

Rok 2010 – první focení neznámé slečny!

Konečně v druhé polovině roku 2010 nastal přelom v mé portrétní „kariéře“ 🙂 Na Fotopátračce se mi podařilo úspěšně domluvit své první focení s neznámou slečnou. Byl jsem šíleně nervózní a vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Zuzka měla navíc hodně aktivního jezevčíka, který při focení dost rozptyloval. Naplánovali jsme spolu trasu a vydali se fotit. Já jsem zjistil, že mi dělá obrovské problémy vymýšlení póz a dalších detailů. Od focení Moniky jsem byl zvyklý, že jen cvakám a jen občas si řeknu o nějakou menší úpravu.

Začátkem roku jsem si pořídil externí blesk a tak jsem ho tady mohl konečně využít. Fotil jsem s bleskem umístěným na foťáku bez jakéhokoliv změkčení. Bylo dost zataženo, takže jsem nemusel bojovat s ostrým slunečním světlem. Na to že šlo o mé první focení s někým, koho neznám si myslím, že to dopadlo docela dobře 🙂 Ale z větší části šlo jen o náhodu.

To že jsem focení zvládl mi dost zvedlo zebevědomí a dodalo mi to motivaci pokračovat. Ale stále jsem se držel z nějakého důvodu zpátky a ten rok jsem už nic dalšího nenafotil. Tady jsou fotky se Zuzkou:

img3894a img3879ab img3915a

Bylo fajn, že bylo ten den zataženo. Nemusel jsem tak řešit přepaly a stíny v obličeji.

Koncem roku se mi povedla jedna z mých nejoblíběnějších fotek. Šli jsme se s kolegy podívat na Vánoční trhy na Staroměstském náměstí. Dali jsme si svařák, byla pořádná chumelenice. V jedné ruce svařák, v druhé foťák a vznikl z toho tenhle skupinový portrét 🙂

img5072b

Na některé snímky se ani nemusíte zvlášť připravovat. Stačí, abyste byli ve správnou dobu na správném místě a měli připravený prst na spoušti 🙂

Rok 2011 – další kamarádka na focení a přítelkyně

Začátkem roku jsem zjistil, že kamarádka Janča z práce by se ráda nechala nafotit. Tak jsme hned začátkem roku domluvili sraz a vznikl z toho tento noční portrét. Z nějakého důvodu jsem byl opět dost nervózní a trvalo mi, než jsem si před focením správně nastavil foťák. Nevěřili byste, jaký je problém s časovou spouští, když je člověk nervózní. To se pak můžete divit, proč ten foťák nefotí… 🙂

img6167b

Noční portrét byl dost obtížný, ale nakonec se jedna fotka docela povedla. Samozřejmě, že by se dalo mnoho zlepšit, ale s výsledkem jsem dost spokojený 🙂

S Jančou jsem byl fotit ještě jednou. Z toho druhého focení se ale žádná fotka nepovedla nějak více, takže ani nebudu nic zveřejňovat. To bylo na začátku roku a já začal tušit, že tento rok bude přelomový a že se konečně s focením portrétů „rozjedu“. Hlavně taky díky tomu, že se mi podařilo zvládat mé introvertsví,  začal jsem být více komunikativní a začal se mi zvětšovat okruh přátel a známých.

Jenže potom přišlo něco, co jsem vůbec neočekával…našel jsem si přítelkyni. To bylo v dubnu a od té doby jsem trávil hodně času s ni a ve zbylém čase jsem pracoval na Fototipech. Na focení slečen tedy nezbývalo moc času, ale ani energie.

Pokud jde o portréty, tak z velké části šlo celý rok o fotky přítelkyně Adélky a taky samozřejmě naše společné fotky. To jsem se alespoň naučil „poslepu“ fotit nás dva s nataženou rukou. Tehdy by se mi hodilo mít můj nynější Canon 60D s výklopným displejem. Ušetřilo by to spoustu práce 🙂

img0275 img0254

Ke konci našeho vztahu vznikly alespoň tyhle povedené portréty 🙂

Celkově jsem za tento rok nafotil hodně málo fotek. Začal jsem si ale pomalu uvědomovat, že klasické fotky co mě lákaly dříve (krajinky, příroda, architektura atd.) mě už tolik nelákají a že mě stále více přitahují lidé. Začal jsem se věnovat pouličnímu focení (street photography) a rovnou jsem sepsal tipy pro focení lidí na ulici.

2012 – skutečný začátek portrétního fotografa

V únoru 2012 jsem si pořídil nový fotoaparát (Canon 60D) a s tím stoupl můj zájem o focení portrétů. Konečně jsem měl na foťáku displej dost velký, abych si na něm mohl ověřit správné zaostření. Výmluvy mi docházely a já věděl, že musím podniknout první krok.

Ten první krok bylo focení s Nicole. Ta se mi ozvala už koncem předchozího roku, ale nějak nám to časově nevycházelo, proto jsme focení realizovali teprve až na jaře. Nebudu zde rozepisovat detaily, ty si můžete přečíst v tomto podrobném článku. Jde ale o to, že jsem tím získal mnoho nových zkušeností a začal jsem se učit komunikovat s neznámou slečnou.

Viděl jsem ohromný prostor ke zlepšení. Jednak ke zlepšení samotné komunikace s modelkou, dále taky samozřejmě v technice focení a v kvalitě výsledných fotek. A to mě hnalo kupředu. Věděl jsem, že to dokážu a i s mými současnými dost malými zkušenostmi se fotky líbí a mají úspěch.

Vytvořil jsem si z fotek portfolio na svém osobním webu www.nogol.cz a začal kontaktovat slečny všemi možnými komunikačními kanály. Už jsem nedělal stejnou chybu jako dříve a začal jsem domlouvat focení s více slečnama najednou. Dříve jsem totiž čekal až jak dopadne domluva s jednou slečnou a často to pak vyšumělo do ztracena. Teď když narazím na zajímavou slečnu někde na internetu, hned ji napíšu. I když zrovna nemám čas, tak napíšu (otázka asi pěti minut) a alespoň pro budoucí focení budu mít případně další možný kontakt.

Tím, že portfolio už obsahovalo fotky více slečen a ne jenom Moniky se mi začalo dařit shánět nové tváře pro focení. Většinou jsem fotil slečny, které s focením neměly žádné zkušenosti. A často souhlasili proto, že se jim mé fotky líbily. Portfolio s hezkými fotkami je tedy pro shánění modelek velmi důležité.

No a nyní je pro mě focení neznámé slečny docela pohodová událost. Zatím jsem měl štěstí na holky a moc příjemně jsme si během focení popovídali a vznikly díky focení přátelství, za které jsem ohromně vděčný. Takže ty počáteční stresy už skoro úplně zmizely. K tomu je potřeba opravdu praxe…to se nedá načíst, ani doučit.

Pár rad na závěr:

  • pokud budete kontaktovat holky, které se přímo modelingem nezabývají, počítejte s tím, že mnoho holek na vaši nabídku neodpoví. Jednak můžete spadnout do kategorie „úchyl“, nebo může mít slečna malé sebevědomí a do focení si netroufne, nebo se jen nerada fotí, nebo může mít dalších tisíc důvodů, proč ne. Neberte odmítnutí, nebo žádnou odpověď za neúspěch. To k tomu patří.
  • vytvořte si kvalitní portfolio a pracujte na tom, aby bylo stále lepší a lepší. Čím hezčí fotky, tím snadněji přesvědčíte holku, aby s vámi šla fotit.
  • snažte se odvést nejlepší práci. Dejte si na fotkách záležet tak, aby byla holka s fotkami spokojena. Pak vás ráda doporučí ostatním známým.
  • kromě samotných fotek nezapomínejte na to, že by focení mělo být pro obě straný příjemným zážitkem. Snažte se vytvořit příjemnou atmosféru tak, aby se modelka mohla uvolnit a být svá. Povídejte si, smějte se…i to vám pomůže k tomu, aby vás dále doporučila ostatním.
  • domlouvejte raději více holek. Často focení odpadne kvůli počasí, nebo kvůli nějakým nečekaným událostem (změna plánu, nemoc…). Když napíšete nějaké slečně nabídku na focení, nečekejte až odpoví a kontaktujte další. Zbytečně byste ztráceli čas čekáním na odpověď, která třeba nemusí přijít.
  • Při psaní nabídek na focení nebuďte ani přehnaně opatrní a nepodceňujte se. Na druhou stranu ale ani nijak nepřehánějte a nemachrujte. Hlavně nezapomeňte zdůraznit co nabízíte, co to holčinu bude stát a hlavně co za to dostane.
  • nebojte se výsledků. I když se vám fotky nepovedou úplně nejlépe, často jsou holky s fotkami spokojené a jejim přátelům se taky líbí. Často i u fotek, kde vidím spoustu chyb, sleduju ohromné množství pozitivních ohlasů. Chyb a nedostatků si všímejte, ale nijak se jimi netrapte. Časem se to bude zlepšovat a pokud jsou holky spokojené, není co řešit 🙂

A pokud jste teprve na začátku cesty, dejte vědět do komenřátů co vás třeba zajímá. A zamyslete se nad tím, že byste zde na Fototipech psali stejně jako já o svém pokroku. I to může být dobrý způsob, jak zvýšit svou důvěryhodnost (můžete slečnám posílat odkaz na blog, kde se dočnou, jak probíhaly vaše předešlé focení) a taky můžete získat od zdejších fotografů spoustu užitečných rad do začátku 🙂 Stačí se jen registrovat a můžete blogovat jak jen se vám bude chtít.

A pokud vás focení lidí zajímá, mrkněte na mou knihu Jak na focení portrétů – praktický průvodce fotografa. Ve knize mimo jiné rozebírám i to, jak komunikovat a pracovat s focenými osobami.

David Nogol

Živím se jako portrétní fotograf, jsem autorem knihy Jak na focení portrétů. Baví mě nejenom samotné fotografování, ale rád o fotografování píšu a pomáhám ostatním fotografům k lepším fotkám. Pořádám fotografické kurzy a workshopy a aktuality o mě najdete na mém Instagram profilu.

1 odpověď

  1. Filip Obr napsal:

    Jak nastavit fotoaparát, když fotím portrét? Je lepší použít maunální režim, nebo mám přepnout do módu „portét“? Jak udělat rozostřené pozadí za modelem? Kde fotit? To je jen pár z mnoha otázek, které dostávám od lidí. Sepsal jsem proto několik tipů, jak začít s portrétní fotografií na http://tipyjakfotit.cz/jak-fotit-portret/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *