Výběr místa

Vybírejte si místa, kde se vyskytuje velké množství lidí. Ideálně vyberte nejfrekventovanější místo ve vašem městě a běžte fotit tam. Čím více lidí se v místě vyskytuje, tím bude focení snadnější. Pro vás to bude focení davu (tedy spíše části davu) a pro ostatní se stanete také součásti davu. Nebudou vás tedy tolik sledovat a znervózňovat. Zde mají velkou výhodu lidé žijící ve velkoměstech. Lidé z menších měst a vesnic můžou využít různých akcí, kterých se účastní velké množství lidí.

Nejlepší jsou centra velkých měst, kde si lidí zvykli na turisty s foťáky a už si vás díky tomu ani tolik nevšímají. Naopak třeba v menším městě nebo na vesnici stačí vytáhnout nějakou větší zrcadlovku a snadno se stanete středem pozornosti :)

Využijte nepozornosti

Chtěli byste někoho vyfotit, ale bojíte se ho oslovit? Nebo případně ho oslovovat ani nechcete (třeba proto, že chcete pořídit nearanžovanou, spontánní fotku)? Zároveň máte ale strach, že s focením nebude souhlasit? Využijte chvíle, kdy si vás daný člověk nevšímá. Každý má takové momenty. Počkejte, až se podívá na mobil, až se s někým zapovídá, nebo až bude provádět něco, co odvede jeho pozornost.

Ideální jsou různé atrakce v okolí (například hrající kapela), které na sebe strhnou pozornost a daný člověk si nebude všímat, že ho někdo fotí.

Hledejte pózující lidi

Často se stává, že někdo někomu pózuje pro fotku. Tohle opět spíše platí pro větší města, nebo turisticky oblíbené lokace. Většinou to jsou takové klasické fotky typu "hele, tak mě cvakni abych se mohl/a pochlubit, že jsem tady byl/a". V těchto případech rád komponuju do fotek nejen samotný model, ale i fotografa, který tento model "oficiálně" fotí :)

Dělejte, že vám o vyfocení daného člověka nejde

Pokud je zrovna na místě málo lidí, a není jak odvést pozornost modelu, využiju tenhle fígl. Přiblížím se k modelu na bezpečnou vzdálenost (tak, aby si mě všiml, ale zároveň ne moc blízko, abych nenarušil jeho osobní zónu) a začnu fotit věci kolem něj. Prostě dělám, jako že mě ten člověk nezajímá a spíše dělám, že mě jeho přítomnost ruší - že mi tam zaclání. Po chvíli si vás ten člověk nebude tolik všímat a máte lepší šanci ho vyfotit, aniž by protestoval.

Pozorně vybírejte koho fotíte

Snažím se fotit lidi, kteří vypadají už od pohledu přátelsky. Základem je úsměv. Jinak se řídím intuicí. Pokud mi přijde někdo nebezpečný, nebo jen se špatnou náladou, raději ho nefotím. Ty fotky mi za konflikty nestojí a nerad si ztěžuji život :)

Nebuďte vlezlí

Spolu s předchozím bodem bych doporučil i opatrnost v tomhle směru. Určitě byste neměli ostatním lidem na ulici nějak znepříjemňovat život. Nepřekážet jim v cestě, nebo je nějak obtěžovat (třeba tím, že za nimi všude polezete a budete dělat jednu fotku za druhou). Taky si dávejte pozor, kam šlapete. Abyste v zápalu focení někoho nesrazili k zemi :)

Usmívejte se

Tohle je asi základ. Prostě se tvařte přátelsky a šance vzniku konfliktu se tím minimalizuje. 

Čím fotit

Někteří fotografové dávají přednost focením širokoúhlýmí objektivy, jiní zase volí velké teleobjektivy. Neexistuje zde jediná správná možnost. Z mých zkušeností bych řekl, že čím delší ohnisko, tím je focení života na ulici jednodušší. Můžete si tak udržet od fotografovaných lidí velký odstup a nezpozorován můžete fotit vše okolo. Přináší to výhodu i v tom, že lidi pokud neví že je někdo fotí se chovají spontánně a nejsou nervózní.

Na druhou stranu mě ale tenhle způsob focení moc neoslovil. Připadám si divně, když takhle z dálky z pohodlí svého "úkrytu" fotím nic netušící lidi. Mnohem raději nasadím na foťák pevnou padesátku a jdu mezi lidi. 50mm (po přepočtu na kinofilm u mé APS-C zrcadlovky 80mm) je pro tyhle případy perfektní ohnisková vzdálenost. Fotím tak lidi z přijatelné vzdálenosti. Kdy nejsem daleko na to, abych je šmíroval, ale ani blízko, abych narušil jejich osobní prostor.

Samozřejmě focení na ulici není vyhrazeno pouze zrcadlovkám. Zde bych řekl, že mají fotografové s kompakty výhodu. Takový kompakt je tichý, neklape v něm žádné zrcátko a takový malý foťák jde snadněji skrýt. A hlavně nebudí takovou pozornost, jako velká zrcadlovka :)

Proč fotit lidi na ulicích?

Je to změna. Na rozdíl od focení krajin, nebo architektury je pouliční fotografování velmi dynamický žánr. Jde o zachycení nejenom atmosféry daného místa, ale taky o zachycení příběhu. Můžete se na stejné místo vypravit každý den a pokaždé se vám podaří vyfotit jiné fotky.

Taky si při tom natrénujete rychlé komponování a ovládání foťáku. Většinou totiž není při focení moč času. Daný okamžik trvá třeba jen pár sekund. 

Největší bonus je pro mě ale to, že se díky tomu dokážu více dívat kolem sebe a všímat si lidí kolem mě. Je úžasné, kolik zajímavých lidí se kolem nás denně pohybuje. Kolik příběhů se odehrává v našem okolí. Jen jsme si tak nějak odvykli tyhle detaily vnímat a bohužel nám přijdou všední. Právě díky focení života na ulicích můžete tyhle věci kolem sebe začít opět více vnímat.

Pokud vás focení lidí zajímá, mrkněte na mou knihu Jak na focení portrétů - praktický průvodce fotografa. Kniha vás provede začátky focení lidí a pomůže vám zvládnout komunikaci s focenými osobami, vymýšlením póz a dalšími problémy, se kterými se můžete v začátcích setkat.

Máte taky nějaké finty, které využíváte pro focení lidí na ulici? Podělte se o ně v komentářích pod článkem!