Kanadou za jeden měsíc – týden první

Kanada – druhý největší stát na světě. Místo nekonečných plání, hor, nekonečné divočiny a míst kam pomalu lidská noha nevstoupila. Místo úžasných přírodních scenérií. Místo bankovek jak z monopoly. Měsíc na cestách, projeto 13500km a 4 provincie.

Jednotlivé díly cestopisu:

Od roku 2009 jsme společně s kamarádem (uživatel carnero) plánovali cestu po středozápadní části Kanady. Nakonec to vyšlo na třetí pokus :)).  Na cestování jsme měli celých 37 dní v období od 28.4. do 3.6. Celkově jsme nacestovali autem úctyhodných 13500km a každý nafotil přes 3000fotek.

Jako výchozí bod našeho putování jsme zvolili město Calgary. Město se nachází v jižní části provincie Alberta a je to ideální výchozí místo pro návštěvu asi nejvýznamnější přírodní scenérie na světě a tou jsou Skalisté hory, aneb Rockies. Náš plán cesty byl velice jednoduchý a v bodech se dá vyjádřit takto: Calgary – Rockies – Vancouver – Vancouver Island – Danwson Creek – Aljaška (USA) – Danwson City (Klondike) – Inuvik – Edmonton – Calgary. Tento plán jsme ve výsledku dodrželi až na pár výjímek (viz níže). Skoro měsíc jsem přemýšlel jak přistoupit na popis naší cesty a nejlepší bude cestu popisovat formou deníku.

Týden první: 28.4. – 6.5.

28.4. – Ve večerních hodinách přílet do Calgary a vyzkoušení místní taxislužby.

29.4. – Procházka po městě a zjišťování jak to vlastně na americkém kontinentu chodí. Zvláštností je možnost odbočovat na červenou doprava popřípadě doleva pokud je silnice jednosměrná. Místní obyvatelstvo je až pro středoevropana nepříjemně příjemné a neustále se usmívá a je ochotné pomoci, poradit. Celý den nám přálo počasí a tak se dalo krásně fotit – zvláště výhled z Calgary Tower byl úžasný. Odpoledne jsme si zajistili auto na dalších 34 dní.

30.4. – Ráno jsme si jeli vyzvednou našeho nového miláčka (Chevy Impala) s automatem – byl to miláček s opravdu velkým motorem  (3,5l 16V) a dle papírů spotřebu až 15l/100km (realita byla kolem 8l/100km za celou dobu). Přes den jsme obdivovali skryté divy Calgary a hlavně jsme se věnovali systému skywalk (+15), což je geniální systém krytých chodníků díky kterému nemusí člověk vystrčit nos ven a najde zde vše co potřebuje a nějaký ten geocaching a večerní popíjení místního piva – alkohol se zde dá koupit pouze ve specializovaných obchodech. Večer jsme zašli do místní steakové restaurace a zde nás čekal kulturní šok, příjemná obsluha, jídlo z kvalitních potravin, voda na stole a zadarmo.  A mimo jiné nás zde obsluhovala Penny (ale v cheescake factory jak v TBBT jsme nebyli).

1.5. – Ráno nás čekalo velké balení a naskládání hromady věcí do kufru auta – což se nám úspěšně povedlo a zbylo nám ještě spousta volného místa (ne na dlouho…). Pomalu jsme se vydali směr Rockies, které jsou vzdáleny po dálnici asi 200km.  Bohužel počasí nám dosti nepřálo a již od rána bylo zataženo a poprchávalo. A hnedle první den došlo k malé změně trasy a vydali jsme se směr Kananaskis Country a jeli jsme se podívat k Barrier Lake (+51° 1′ 42.58″, -115° 3′ 28.58″) a již zde se objevilo jisté podezření, že jsme do oblasti dorazili dříve než-li je záhodno. Jezero bylo celé zamrzlé a teplota se pohybovala kolem +5°C .  Bohužel počasí na focení nám vůbec nepřálo, jelikož byla velice nízká oblačnost. Následně jsme se vydali do města Canmore (+51° 5′ 12.91″, -115° 20′ 42.62″) kde jsme zažili dosti šok když jsme na ulici potkali dvě Češky co zde žijí trvale – bylo to velice příjemné setkání.  Zašli jsme do místní restaurace a já jsem ochutnal soba, což je velice chutné maso. Následně jsme se vydali směr národní park Banff. Navštívili jsme Johnson Lake (+51° 11′ 53.80″, -115° 29′ 21.57″). Bohužel jsme zjistili, že všechny kempy v okolí mají zavřeno a tak jsme byli nuceni přespat v autě  na jednom místní odpočívadle s picknick areou (+51° 14′ 12.78″, -115° 31′ 11.37″) kde se nacházel i přístřešek s kamnama a tak jsme si mohli dopřát teplou večeři (šunka z plechovky)

2.5. – Ráno po velice studené noci jsme se probudili do zasněžené krajiny a hnedle jsme byli zkontrolování místníma rangerama :)) a jelikož počasí nám stále nepřálo tak jsme se na delší dobu zastavili v městečku Banff (+51° 10′ 40.99″, -115° 34′ 16.04″) navštívili jsme jeden z nejimpozantnějších hotelů celé Kanady a to Fairmont Banff Springs. Posléze jsme se vydali po Bow Parkway na sever a nemohli jsme popadat dech jaké scenérie nám příroda poskytovala. Pokud by zde člověk chtěl opravdu fotit vše úžasné tak by nedojel absolutně nikam.  Počasí bylo velice proměnlivé a místy bylo krásné počasí, ale občas nás potkali vánice a kroupy. Také jsme navštívili Johnos Creek – což je krásné údolíčko s vodopády. Jelikož počasí nám opravdu nepřálo rozhodli jsme se přenocovat v městečku Lake Louise (+51° 25′ 33.50″, -116° 10′ 43.20″) v jednom z místních Hostelů – velice solidní ubytování se společnou kuchyní. ihned po ubytování se venku spustila vánice a tak jsme byli rádi za střechu nad hlavou.

3.5. – Ráno jsme se vydali v Lake Louise (město se jmenuje po jezeru) a odtud i přes nepříliš příznivé počasí po jednom z místních trailů k Mirror a Agnes lake (+51° 24′ 57.66″, -116° 14′ 40.05″) – cca 3,5km jedna cesta. Jelikož teplota byla pod nulou, cesta byla velice příjemná a šli jsme zasněženou krajinou a nahoře bylo úžasné ticho a čekal nás zde velice zvědavý ptáček a i počasí se umoudřilo a tak jsme byli odměněni nádherným výhledem. Po návratu k autu jsme se opět vydali na sever a po cestě několik zastávek jako třeba u jezera Bow a Peyto Lake (+51° 24′ 57.66″, -116° 14′ 40.05″) což je velice zajímavé místo, jelikož z toho jezera vytékají dvě řeky a to každá na jinou světovou stranu a také je to nejvyšší místo v Kanadě kudy vede silnice (2130mnm). Nocování jsme zvolili mimo Rockies a to na Kootenai Plains (+52° 2′ 24.88″, -116° 25′ 12.88″). A zde jsme pochopili že zdejší servis je opravdu jinde. Každé stanové místo má svůj vlastní stůl a ohraničené ohniště a kempiště funguje na principu self-chekingu.

4.5. – V noci byla docela zima, ale ráno bylo příjemné počasí tak jsme se zahřáli. Vydali jsme se podívat na delekou přehradu, která skýtala opravdu úžasné pohledy . Posléze jsme se vydali zpátky do Rockies a přejeli jsme do národního parku Jasper a po Icefileds Parkway (což je z jedna nejúžasnější panoramatických silnic na světě) jsme se vydali prozkoumat místní ledovec Athabaska a následně přenocování v klasickém americkém mostelu ve městě Jasper (+52° 52′ 31.25″, -118° 4′ 49.81″).

5.5. – Ráno jsme se vydali opustit aspoň na chvilku (tento den poprvé, ale né naposledy) stát Alberta a zajeli jsme se podívat do národního parku Mount Robson (+53° 2′ 5.88″, -119° 13′ 43.49″), kde se nachází nejvyšší hora celých Rockies. Následná cesta zpátky do Jasperu a na jih. Zastávka u ledovce Athabasta a koupení si zážitku kdy Vás vyvezou na tento ledovec, který je součástí Columbia Icefileld (+52° 9′ 37.64″, -117° 18′ 18.73″) – což je jedno z největších ledovcových polí v celé Kanadě a pramení zde řeky, které tečou do tří světových oceánů.  Následně jsme v Lake Louise odbočili na západ a vydali se směrem z Rockies do Britské Kolumbie (BC) a návštěva národního parku Yoho. Ubytování jsme nakonec sehnali v městečku Golden (+51° 17′ 40.80″, -116° 57′ 47.25″) u jedné milé paní, která měla velice krásný a velký domek. Jinak zde jsme byli fascinování, že v Kanadě není zvykem domy jakkoliv zamykat, klíčky si lidé nechávají v autech v zapalování včetně stažených okýnek!!!

6.5. – Ráno jsme se vydali dál po naší cestě směrem na jihozápad. Chtěli jsme navštívil národní park Glacier, ale ten byl bohužel komplet celý zavřený a tak jsme jeli dál do města Revelstoke (+51° 0′ 10.63″, -118° 12′ 2.02″) a zde jsme odbočili na jih a jeli podél jezera Upper Arrow lake (délka dobrých 150km) až k přívozu, který byl zadarmo. Počasí se začalo uklidňovat a konečně nám začalo trošku přát na focení. Ubytovali jsme se v městečku Nakusp (+50° 14′ 20.69″, -117° 47′ 49.86″), které nás učarovalo a spali jsme v nejstarším funkčním hotelu v celé Kanadě (založeném roku 1892 – nakusparrowlakes.com) s úžasným výhledem na jezero.

Tak toto byl můj (náš) první týden strávený v Kanadě. Co se týká zážitků asi byl nejvýživnější už jenom, že jsme projeli celé Rockies tam a zpátky. A člověk by nevěřil jak mohou být zážitky odlišné, když jede po stejné silnici, ale opačným směrem. Každopádně doporučuji všem navštívit Rockies pokud chtějí zažít pocit maličkosti s úžasnýma výhledama a dokonalou přírodou. V létě se zde dá absolvovat nekonečné množství výletů po místních trailech (v období červenec – srpen je nutné si rezervovat ubytování dost dopředu) či během zimních měsíců navštívit zdejší vyhlášená a mnoha lidmi považovaná za nejlepší lyžařská střediska na světě. Bohužel my jsme měli relativně smůlu na počasí a i dle místních obyvatel byla zima neobvykle dlouhá a teploty podprůměrné. Takže každému mohu doporučit navštívit zdejší region v druhé půlce května.  Ale také to byl úžasný týden kdy jsme se seznamovali s místní kulturou a zvyklostmi, které nás překvapili, zaskočili – každopádně se celá Evropa má dost co učit!!

Další pokračovaní předpokládám dodám ještě během tohoto týdne.

Jelikož se jedná vůbec o můj první článek a potažmo cestopis velice ocením veškeré připomínky a podměty jak zlepšit moje psaní (za gramatické chyby se omlouvám, ale čeština mi nikdy nešla). Či jaké informace byste ocenili více a co mohu vynechat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *