Zajatecký tábor a důlní závod ROLAVA

Důvodem podnikání v Krušných horách bylo zásobování Říše strategicky důležitým cínem. Sídlo rolavského závodu najdeme při silnici z Rolavy do Jelení. Vlevo od silnice se nacházejí impozantní zbytky průmyslového areálu o rozloze 200 x 300 m. Vévodí mu úpravna rudy a těžní věž cínového Dolu I, jehož skipová jáma dosahuje hloubky 120 m. Z patra 60 m se rozbíhají průzkumné chodby do protilehlých směrů, s cílem prozkoumat cínová ložiska, známá a mělce dobývaná od 16. století.
Celkem bylo v letech 1941 – 1945 vytěženo 73.270,3 tun cínové rudniny. Společná gravitační úpravna vyrobila v letech 1943 – 1945 celkem 245,4 tun kasiteritového koncentrátu pro cínovou huť ve Freibergu.
Zajatecký tábor Sauersack se nacházel naproti průmyslovému areálu vpravo od sinice. Střežený areál „Barackenlageť“ na ploše 110 x 200 m tvořilo 18 nízkých ubikací. Váleční zajatci pocházeli z Francie a Sovětského svazu (převážně Rusové). Počet zajatců se většinou pohyboval v rozmezí 300 – 450. V prosinci 1942 dosáhl maxima 463 zajatců, z toho 97 Francouzů a 366 Rusů. Se zajatci pracovalo v dolech, úpravně a dílnách až 200 totálně nasazených Poláků, Ukrajinců, Řeků, Italů, Holanďanů a Čechů. Dále tu bylo donuceno pracovat 200 – 300 německých dělníků a horníků, včetně vojenských záloh a Němců z Bukoviny na rumunsko-ukrajinském pomezí.

K celkovému zchátrání došlo během 50. – 60. let 20 století, protože se areál nachází jen pár kilometrů od hranic s Německem.

Místo je velmi zajímavé, až impozantní, ale může být nestabilní, z důvodu poddolování a různých chodeb a děr. Věnujte proto při případné návštěvě zvýšenou pozornost tomu, kam šlapete.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *