Průvodce výběrem objektivu pro focení portrétů a lidí obecně

Chcete fotit lidi a přemýšlíte, který objektiv pro tyto účely vybrat? V tomto článku vám vysvětlím vše, co k výběru vhodného objektivu budete potřebovat. Bude zde i nějaká teorie, ale vše bude proloženo fotkami a příklady z praxe.

Parametry objektivů

Pro začínající fotografy můžou být parametry u objektivů dost matoucí. Pro účely focení lidí nás ale budou zajímat především tyto tři:

Fyzická ohnisková vzdálenost

Fyzická ohnisková vzdálenost objektivu (zkráceně označována jako „ohnisko“) se udává v milimetrech. Čím větší ohnisková vzdálenost, tím menší úhel záběru objektiv vykreslí a tedy vzálené předměty budou přiblížené. Například 200mm teleobjektiv vám umožní přiblížit strom na protějším kopci. Naopak menší ohnisková vzdálenost znamená, že bude úhel záběru širší a do záběru se tak vleze více. Například když chcete pořídit skupinovou fotku v malé místnosti.

Taky platí, že čím větší ohnisko, tím menší bude hloubka ostrosti. Což znamená, že oblast ve které bude obraz ostrý bude menší a zbytek (oblast před a za místem zaostření) bude už rozostřená. S dlouhými ohnisky je tedy snadnější rozostřit pozadí.

Pokud má objektiv v označení pouze jedno ohnisko, jde o objektiv s pevným ohniskem, se kterým nemůžete tzv. zoomovat. V případě že jsou v označení dvě ohniska, jde o zoom objektiv, tedy objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností.

Ekvivalentní (přepočtená) ohnisková vzdálenost a crop faktor

Úhel záběru nezáleží jen na fyzickém ohnisku, ale i na velikosti snímače. Pokud nasadíte například stejný objektiv na dva foťáky s rozdílnými velikostmi snímače, bude pokaždé úhel záběru jiný. Aby v tom nebyl chaos a fotografové snadno zjistili co od dané sestavy foťák+objektiv dostanou, používá se tzv. crop faktor, kterým fyzické ohnisko násobíte. Po vynásobení tohoto ohniska získáte přepočtené ohnisko které je ekvivalentní ohnisku na plnoformátovému (fullframe, fx) fotoaparátu. Nejčastěji používané velikosti snímače a jejich crop faktor:

  • MFT neboli m4/3 (Olympus, Panasonic): 2x
  • APS-C (Nikon DX, Fujifilm, Sony, Pentax): 1,5x
  • APS-C (Canon): 1,6x

Takže pokud třeba na Nikon s APS-C snímačem (třeba Nikon D7200) nasadíte objektiv s ohniskem 18mm, budete mít stejný úhel záběru jako s objektivem 27mm nasazeným na fullframe fotoaparátu (například Nikon D750).

Tato ekvivalentní ohnisková vzdálenost se ale u výměnných objektivů nepoužívá, vždy se uvádí fyzické ohnisko.

U fotografií v tomto článku uvádím fyzickou ohniskovou vzdálenost a v závorce pak tu ekvivalentní.

Světelnost

Tady je to jednoduché – čím menší číslo, tím lépe. Znamená to, že můžete použít menší clonové čísla, díky čemuž projde objektivem více světla (vhodné pro focení v horších světelných podmínkách) a pozadí bude více rozostřené. Objektivy mají na nejmenší dostupné clonové číslo horší kresbu, která se zlepšuje při zaclonění o několik clonových čísel. Takže třeba u objektivu se světelností f/1,4 je pravděpodobné, že bude kresba na cloně f/2 mnohem lepší, než v případě objektivu se světelností f/1,8. Záleží ale na kvalitě objektivu – kvalitní (a drahé) objektivy můžou mít na plně otevřenou clonu lepší kresbu, než nekvalitní levný objektiv přicloněný o několik clonových čísel.

Pro focení portrétů s rozostřeným pozadím se hodí více pevné objektivy, které mívají lepší světelnost, než ty zoomové. Opět je ale potřeba se zamyslet, jak chcete objektiv používat. Pokud chcete fotit v ateliéru, většinou stejně budete používat clonu kolem f/8 a je tedy úplně jedno, jak světelný objektiv bude. Bez obav tak poslouží i nesvětelný zoom objektiv.

Perspektiva

Při výběru objektivu pro focení lidí je velmi důležité pochopit, jak vlastně funguje perspektiva. Blízké předměty se budou na fotce jevit větší, než ty vzdálené (více informací o perspektivě obecně se dočtete v tomto článku). Čím blíže bude focený objekt u objektivu, tím více bude jev umocněn. Při focení lidí to bývá problém, protože kvůli perpektivě můžete zdeformovat obličej nebo postavu osoby. Když budete fotit obličej velmi krátkým ohniskem (například 20mm), budete muset stát velmi blízko. Části obličeje blíže k objektivu (nos) budou větší a ty vzdálenější se budou zmenšovat (uši). Nebo pokud budete fotit ležící postavu směrem od její hlavy, bude na fotce hlava obrovská a tělo velmi malé.

Ohnisko 18mm na APS-C foťáku (ekv. 27mm)
Zde je hezky vidět vliv perspektivy. Noha modelky byla velmi blízko u objektivu a protože jsem fotil na krátké ohnisko, dostal jsem do záběru jak chodidlo, tak i zbytek těla modelky. Toto je extrémní případ, ale pro demonstraci perspektivy poslouží dobře. Kdyby modelka přitáhla chodidlo blíže k tělu a já zůstal na stejném místě, chodidlo by již nebylo vůči ostatním částem těla tak velké.

Perpektiva se mění jen a pouze změnou stanoviště. Samotné ohnisko nemá na perspektivu žádný přímý vliv. Na druhou stranu vás ale použité ohnisko nutí stát v určité vzdálenosti, například abyste do záběru dostali požadovanou scénu. Pokud chcete například vyfotit celou postavu a máte na foťáku teleobjektiv s dlouhým ohniskem, musíte si odstoupit několik metrů, aby se vám tam celá postava vlezla. Problém je u krátkých ohnisek, kdy například pro zachycení portrétu jen obličeje musíte stát velmi blízko focené osobě a dojde tam kde zkreslení vlivem perpektivy.

Doporučené ohniska podle typu fotografií

Portrét není jen fotka obličeje a ramen. Pod tímto pojmem se skrývá jak záběr na polocelek postavy, případně i celou postavu. Čeština bohužel nezná výraz pro bližší portrét obličeje (v angličtině pro to mají označení headshot) a tak vznikají nedorozumění při doporučování objetivů. Mnoho lidí si pod pojmem portrét představí právě jen headshot a tak kategoricky radí jen objektivy s dlouhým ohniskem. Uvedu hlavní typy portrétů a uvedu i doporučené minimální ohniska. Ty berte spíše orientačně, nejde o to dodržet přesné ohnisko.

Navíc jde i hodně o osobní preference. Někdo dává přednost focení s 200mm teleobjektivem i při focení celé postavy. Jiní zase fotí i bližší portréty krátkámi ohnisky. Neberte to jako dogma, jen jako přehled které ohniska jsou pro dané účely vhodné z hlediska zkreslení vlivem perspektivy.

Portrét s obličejem přes celou plochu snímku

Doporučené ohnisko: minimálně 135mm na fullframe fotoaparátu (APS-C: cca 85mm, MFT: cca 67mm)

Pokud fotíte portrét kde obličej zabere celou plochu snímku, je potřeba si držet dost odstup, aby nedošlo k deformaci obličeje. Výše uvedené ohniska jsou už bezpečné a nemělo by dojít k viditelné deformaci.

Při focení celé postavy už jsou tyto ohniska trochu nepraktické, protože to vyžaduje dost velký odstup od focené osoby, což nemusí každému vyhovovat.

Tip: pokud nemáte objektiv s tak dlouhým ohniskem a chtěli byste udělat takový blízký portrét, je jistější udělat krok zpátky a obraz pak oříznout. Vyhnete se tak zkreslení a deformace obličeje (protože perspektiva je určena místem kde stojíte, ne použitým ohniskem).

Ohnisko 140mm na APS-C foťáku (ekv. 210mm)
Díky použití dlouhého ohniska jsem mohl zabrat obličej takto zblízka aniž by hrozila deformace. Zkreslení perspektivy bylo zcela potlačeno, takže proporce jednotlivých částí obličeje jsou tak, jak mají být. Fotit například s 50mm, musel bych pro stejný záběr stát velmi blízko modelky a ke zkreslení by zcela jistě došlo.

Portrét hlava a ramena

Doporučené ohnisko: minimálně 85mm na fullframe fotoaparátu (APS-C: cca 55mm, MFT: cca 42mm)

Zde je situace snadnější a už nepotřebujete tak dlouhé ohnisko. Na tyto účely se hodí i tolika fotografy proklínané levné „padesátky“, tedy pevné objektivy s ohniskem 50mm. Mnoho fotografů má totiž foťák s APS-C snímačem a díky crop faktoru se úhel záběru blíží ohnisku 85mm na fullframe přístroji. Pokud je to i váš případ, dejte si jen pozor jak moc blízko budete fotit. Úplně největší jistota je fotit s tímto ohniskem na šířku – to už vás bude nutit stát dost daleko a nemusíte se tak zkreslení vlivem perspektivy bát.

Výše uvedené ohniska jsou dost univerzální, dá se s nimi velmi dobře fotit i polocelek postavy, případně pokud máte dost místa tak i celá postava.

Ohnisko 56mm na APS-C foťáku (ekv. 84mm)
Oproti předchozímu příkladu je zde zachyceno více z postavy a obličej nezabírá tak velkou plochu snímku. Díky tomu jsem stál od modelky v dostatečné vzdálenosti a mohl fotit i s tímto kratším ohniskem. Nicméně je toto už celkem hraniční a raději si dejte pozor, abyste nestáli až moc blízko. Kdyby se vám zdálo, že to focené osobě už na fotce moc nesluší, zkuste udělat krok zpátky a zkusit to znovu, jestli to nebude vypadat lépe.

Ohnisko 56mm na APS-C foťáku (ekv. 84mm)
Zde je zabráno z postavy skoro stejně, jako v minulém případě. Ale díky tomu, že jsem fotil na šířku, mohl jsem stát od modelky dále než v předchozím případě. Tyto portréty ramen a hlavy rád zabírám tímto ohniskem na šířku. Výhoda je kromě většího odstupu i možnost ořezu na čtverec pro použití například na sociálních sítích. Myslete taky na to, že míra rozostření pozadí záleží taky na tom, jak daleko je umístěno pozadí od místa zaostření. Zde jsem fotil na clonu f/1,2 ale protože pozadí bylo hned za modelkou, není moc rozostřené. Kdyby modelka stála od pozadí třeba dva metry, bylo by při podobném záběru rozostřené podstatně více.

Ohnisko 35mm na APS-C foťáku (ekv. 52mm)
Zde jsem fotil kratším ohniskem, ale protože jsem fotil na šířku, stál jsem už celkem daleko. Zde už se zkreslení obličeje může projevovat, ale pokud budete fotit záběry jako tento, nebude zkreslení nijak viditelné. 

Ohnisko 35mm na APS-C foťáku (ekv. 52mm)
Pokud ale s tímto ohniskem půjdete blíže a budete fotit od ramen na výšku, zde už se obličej začne viditelně deformovat. S tímto objektivem bych běžně takto blízko nefotil.

Polocelek postavy a celá postava

Doporučené ohnisko: minimálně 50mm na fullframe fotoaparátu (APS-C: cca 35mm, MFT: cca 25mm)

Ohnisko 35mm na APS-C foťáku (ekv. 52mm)
Toto je zcela bezpečný způsob focení s tímto ohniskem. Zde ke zkreslení perspektivy nedochází.

Ohnisko 35mm na APS-C foťáku (ekv. 52mm)
I toto je zcela v pohodě. Toto ohnisko je celkem užitečné pro podobné typy fotek, pokud fotíte v malém ateliéru a chcete zabrat více postavy. Toto jsem fotil v malém pokoji a odstup od modelky byl cca 2,5m.

Ohnisko 23mm na APS-C foťáku (ekv. 35mm)
Pokud budete fotit takto na šířku celou postavu, můžete použít i kratší ohnisko. 

Ohnisko 56mm na APS-C foťáku (ekv. 84mm)
Pro záběry celé postavy, kde postava zabírá skoro celou výšku snímku, je lepší použít delší ohniska, alespoň 50mm ekv. (tedy 35mm v případě APS-C foťáku). Delší ohniska jsou taky možné – díky větší vzdálenosti od focené osoby bude díky perspektivě vypadat jinak i pozadí. Jen pak bude složitější domluva s focenou osobou. Třeba tento snímek byl focen u splavu a už s 56mm objektivem jsem měl chvílemi problémy se s modelkou domluvit přes ten hluk. V hlučnějším prostředí to pak řeším různými posunky a náznaky toho, co má modelka dělat. Což je spíše realizovatelné se zkušenějšími modelkami, ne s běžnými nezkušenými osobami.

1. fotka: Ohnisko 56mm na APS-C foťáku (ekv. 84mm)
2. fotka: Ohnisko 35mm na APS-C foťáku (ekv. 52mm)
Zde je vidět přímé srovnání dvou různých ohnisek u polocelku postavy. Podobný ořez nad koleny a jak je vidět, tak u takových záběrů opravdu stačí i to kratší ohnisko, aniž by se projevily jakékoliv zkreslení.

Ohnisko 23mm na APS-C foťáku (ekv. 35mm)
I s tímto kratším ohniskem můžete fotit polocelek postavy. Zde se třeba širší ohnisko hodilo z toho důvodu, že jsem mohl k modelce blíže a zároveň dostat do záběru širší úhel záběru. Ve snímku jsou zachyceny sbíhající se linie vedoucí až k hlavě modelky.

Portréty se záběrem na okolní prostředí

Doporučené ohnisko: minimálně 35mm na fullframe fotoaparátu (APS-C: cca 23mm, MFT: cca 17mm)

Ohnisko 23mm na APS-C foťáku (ekv. 35mm)
Mé oblíbené ohnisko pro focení lidí se zachycením prostředí. U kratších ohnisek mi vadilo přílišné zkreslení. Pro podobný záběr bych musel moc blízko. Nebo bych fotil ze stejného stanoviště, ale zachytil bych z prostředí až moc a focená osoba by se na fotce ztrácela. Každý bude mít tu hranici jinde, mě osobně se ale toto ohnisko osvědčilo. I pro momentky z běžného života. Je to tak akorát pro zabrání fotky někoho, kdo sedí naproti vám u stolu třeba v kavárně.

V angličtině je tento typ portrétu označován jako „environmental portrait“. Jde o zachycení osoby i s okolním prostředím. Pro tento typ portrétu se mi nejvíce osvědčily zmíněné ohniska, protože umožňuje fotit i v menších prostorech a i přesto že se zde při focení z kratší vzdálenosti už znatelně projeví zkreslení vlivem perspektivy, pořád jde o relativně bezpečné zkreslení, kterého si kromě pár fotografů většinou nikdo moc nevšimne. Více jsem se o tomto ohnisku rozepsal ve článku Proč fotit lidi s 35mm ohniskem.

Kratší ohniska bych pro focení lidí (mimo reportáže) moc nedoporučil používat. Těch 35mm mi přijde jako takové minimum pro běžné focení. Kratší ohniska pak můžou sloužit k různým kreativním účelům, kde nejde o věrné zachycení fotografované osoby a fotograf má tak více volnosti v tom, co si může dovolit.

Vůbec ale neplatí, že čím delší ohnisko, tím lépe. Někomu může slušet více kratší ohnisko, někomu zase delší. Hezky je to vidět na srovnání Zacka Ariase, kde srovnává 35mm (vpravo) ohnisko se 140mm (vlevo):

Čím fotím já a proč

Focení lidí mě živí a i přesto v 90% případů fotím jen se dvěma pevnými objektivy: 23mm f/1,4 a 56mm f/1,2. Mám fotoaparát Fujifilm s APS-C snímačem, tedy ekvivalentní ohnisková vzdálenost objektivů je cca 35mm a 85mm. S tím delším objektivem fotím téměř vše a 23mm používám pro zachycení lidí spolu s okolním prostředím. Jen ve velmi málo případech potřebuju něco delšího – portrét kde obličej zabere celou plochu snímku moc často nedělám a když jo, většinou to fotím taky tím 56mm objektivem více z dálky a následně to oříznu.

V několika málo případech potřebuju i jiné ohniska, nejčastěji v ateliéru. Tam občas využívám ohnisko 35mm pro zachycení větší skupiny osob. Ohniska kratší než 23mm používám jen velmi výjimečně, spíše u vlastní tvorby a uměleckých portrétů nebo aktů.

Z toho vyplývá, že nepotřebujete mít pokryté všechny ohniska. Důležité je vybrat si takové, které sednou vašemu stylu focení. Já osobně stojím raději blíže focených lidí – usnadňuje mi to komunikaci s focenou osobou. Znám ale fotografy, kteří raději fotí dlouhými teleobjektivy a stojí několik metrů daleko od focených lidí. Což pro změnu nevyhovuje mi. Sami si musíte zjistit, který způsob vám sedne více.

Jak najít ohnisko které mi sedne?

Máte nějaký základní zoom objektiv? Často bývají v rozsahu 18-55mm, nebo 18-135mm. Pokud nějaký takový máte, zkuste si nastavit požadované ohnisko – například 50mm a zkuste fotit nějakou dobu jen na tomto ohnisku. Uvidíte, jestli vám dané ohnisko sedí z hlediska požadovaného odstupu od focené osoby. Pokud chcete fotit v malém interiéru, zjistíte tak jestli se tam s daným ohniskem vůbec vlezete.

Je to mnohem lepší způsob, než se ptát na doporučení jiných fotografů. Jak jsem psal výše, každý má jiné preference a jiný styl focení. To čím fotím já nemusí vyhovovat vám. Zkuste si to sami.

Potřebuju pro focení portrétů fullframe foťák?

Často narážím v diskuzích na názor, že pokud to někdo s portréty myslí vážně, tak by si měl pořídit plnoformátový (tedy fullframe) fotoaparát. Pravda je, že foťáky s fullframe snímačem nabízejí lepší obrazovou kvalitu a hlavně umožní se stejně světelnými objektivy pracovat s menší hloubkou ostrosti a více rozostřit pozadí. Pokud je pro vás prioritou mít možnost co nejvíce rozostřit pozadí, je vhodné nad pořízením fullframe přístroje uvažovat.

Abyste si udělali trochu představu, jaké rozdíly mezi jednotlivými snímači jsou, můžete z pohledu hloubky ostrosti využít crop faktor, který se používá pro přepočtení ohniskové vzdálenosti. Například pokud máte na fullframe přístroji objektiv se světelností f/1,8, k dosažení stejné hloubky ostrosti budete na APS-C foťáku potřebovat objektiv se světelností f/1,2. U MFT (m4/3) foťáků pak budete potřebovat objektiv se světelností f/0,9. Což se projeví i na ceně. Například na fullframe foťák seženete objektiv Canon 85mm f/1,8 za cenu kolem 11000Kč. Takový Fujifilm 56mm f/1,2, který bude umět pozadí na APS-C foťáku rozostřit podobně jako zmíněný Canon vyjde už na nějakých 26000Kč. Pro MFT systém je pak alternativa pouze v podobě manuálního Voigtlander Nokton 42,5mm f/0,95 za 21000Kč. Na fullframe foťáky ale můžete nasadit i světelnější objektivy, než f/1,8 a tam už ty menší snímače nemohou konkurovat.

Na druhou stranu, pokud budete své fotky stavět jen na tom efektu rozostření pozadí, nebude to úplně ideální. Osobně fotím s APS-C snímačem a protože fotím s velmi světelnými pevnými objektivy, nijak mě velikost snímače neomezuje. S fullframe přístrojem bych měl možnost pozadí ještě více rozostřit, ale ten rozdíl už pro mě není tak zásadní. I když pozadí rozostříte, je dobré nad ním více přemýšlet – aby nepůsobilo rušivě a hezky vyplnilo celou plochu snímku.

U MFT (m4/3) foťáků je práce s hloubkou ostrosti ještě horší, než u APS-C. Ale i tak můžete s pevnými objektivy pozadí rozostřit, jen ne tolik jako u výše zmínených formátů. Je to prostě větší kompromis.

Proto pokud vybíráte sestavu pro focení lidí a záleží vám na práci s hloubkou ostrosti, nezapomeňte se podívat na nabídku dostupných objektivů a jejich ceny.

Samotný objektiv dobrý portrét neudělá

Povedený portrét není jen o hezky rozostřeném pozadí. Ani o správné perspektivě, nebo hezkému vykreslení detailů. Skvělé portréty musí mít něco více. Musíte ovládnout světlo, pracovat s focenou osobou a dosáhnout tak přirozeného výrazu. I když zatím nemáte k dispozici žádný světelný objektiv a fotíte třeba jen nesvětelným setovým objektivem, nenechte se odradit a zkoušejte fotit portréty i tak.

Foceno mobilem. Zde jsem pozadí rozostřit nemohl, proto jsem musel scénu komponovat tak, aby pozadí nebylo rušivé.

Opět focené mobilem. Kvůli krátkému ohnisku jsem nemol fotit portréty moc z blízka. Udržoval jsem si dostatečný odstup. Protože jsem nemohl rozostřit pozadí, snažil jsem se hledat zákoutí, kde velká hloubka ostrosti nebude vadit. Zde jsem třeba využil světla a stínu, kterým jsem modelku zarámoval. Je to překážka a focení portrétu je těžší. Ale ne nemožné.

Protože nemůžete tolik rozostřit pozadí, více si hlídejte místa kde fotíte, aby pozadí nebylo rušivé a focená osoba se v něm neztrácela. Je to těžší, ale ne nemožné. Alespoň si lépe uděláte představu o tom, které ohniska vám vyhovují a až budete kupovat světelný pevný objektiv, půjdete na jistotu 🙂

Pokud chcete do focení portrétů proniknout a dozvědět se jak na to, koukněte na e-book Jak na focení portrétů, ve kterém popisuju vše od prvních začátků, práce s focenými lidmi, s přirozeným i umělým světlem a uvádím tam mnoho příkladů z praxe.

David Nogol

Živím se jako portrétní fotograf, jsem autorem knihy Jak na focení portrétů. Baví mě nejenom samotné fotografování, ale rád o fotografování píšu a pomáhám ostatním fotografům k lepším fotkám. Pořádám fotografické kurzy a workshopy a aktuality o mě najdete na mém Instagram profilu.

komentářů 5

  1. Petr napsal:

    Díky za super článek. Uvítal bych i něco o světlech jaké blesky, softboxy apod. Podle mě věc kde hodně lidí „tápe“ a přitom správné nasvícení scény má na výslednou fotografii mnohem větší vliv než ti jestli použiji objektiv f1,2 nebo f1,8.

  2. Pavel napsal:

    Dobrý den, měl jsem za to, že s copak faktorem se mění jen úhel záběru a ne ještě světlost objektivu, to je snad konstrukční vlastnost objektIvu a je neměnná, nebo je to jinak?

  3. Pavel napsal:

    Děkuji za odpověď, znovu jsem si pozorněji přečetl ten odstavec a změna světlosti při přepočtu je brána jen „jako“. Četl jsem nepozorně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *